Jsou příběhy ze života v různých magazínech skutečné?

Je známým, i když trochu smutným faktem, že lidé si rádi počtou a popovídají o cizím neštěstí. Zvlášť pokud obsahuje nějaké silné drama a emoce.

 

Toho využívají tvůrci nejrůznějších ženských časopisů a magazínů. Proto se v nich můžeme dočíst o tom, která celebrita se rozvádí, či kterou potkalo jiné neštěstí. Jsou zde také velmi často uveřejňovány příběhy ze života blog.pergoly-trutnov.cz, které jim údajně zaslali čtenáři.

 

Pokud jde o ty internetové, tak zde je nejdůležitější titulek, který vzbudí zvědavost a láká ke čtení. Proto často vidíme názvy typu „Překvapila jsem manžela v práci. To, co jsem viděla, jsem nerozdýchala“ a podobně.

 

blog2

 

Není pochyb o tom, že jejich hlavním cílem je zvýšit prodejnost tiskoviny či návštěvnost webu, a tím i příjem ze zobrazených reklam. Ovšem málokdo si klade otázku, zda jsou tyto uveřejněné příběhy skutečné.

 

Pravdou je, že jen málokdy. Zkuste se podívat, zda někde najdete výzvu k zaslání vlastního příběhu. Pokud ano, pak bude pravděpodobně někde nenápadně zastrčená a napsaná malým písmem. Je tedy skutečně uvěřitelné, že tolik lidí opravdu pošle svůj příběh? Neřku-li, že má nějaký příběh, který stojí za zveřejnění?

 

clanek1

 

U tiskových magazínů jde zde i fakt, že většina jich má společné téma, které se všemi uveřejněnými proplétá. Kde vzali tolik dopisů zrovna s takovýmto tématem? Zvlášť když není uveřejněné „posílejte své příběhy na téma… do toho a toho data“?

 

Pravdou je, že naprostá většina z nich je vymyšlená redaktory časopisu. To můžete koneckonců vidět i sami, když je u textu uvedeno jméno autora. A pokud jsou už uveřejněné skutečné příběhy (i když to se stává skutečně málokdy), pak jsou poměrně značně redakcí upraveny.

 

Co si tedy z toho vzít? Nevěřte všemu, co čtete. A rozhodně nechtějte vést život nebo dokonce jednat podle hrdinů těchto povídek. Redakcím totiž nejde o to, aby tu „byly pro nás“, jak často píší v úvodnících, ale aby vydělali peníze. Jako koneckonců každý byznys.